Lavička naděje ve Štětí

Dne 2. října 2026, byla ve Štětí slavnostně odhalena Lavička naděje. ❤️

Výstava pod širým nebem

 Výstava obrazů, edukační program, setkání s onkologickými pacienty a pacienty v remisi.

Jste srdečně zváni.

KDY? 4.7.2026 od 12.00 hodin 

KDE? Lipovka 8 , Rychnov nad Kněžnou 

Akce se koná pod širým nebem za příznivého počasí . 

Křesadlo 2025

Ocenění Křesadlo, které jsem dnes převzala, je pro mě velkou ctí. Pomáhat druhým v nouzi, ve chvílích nejtěžších, kdy člověk hledá naději, vnímám jako své poslání.

Dávat naději.

Protože právě naděje je někdy to nejdůležitější jiskrou. Křesadlo dává jiskry. A naděje je vlastně světlem ve tmě.

Velmi si vážím toho, že jsem toto ocenění mohla převzít z rukou Markéty Foldyny Hellové z Ministerstva zdravotnictví a Jiří Kánský, ředitel Českého rozhlasu Hradec Králové a Pardubice.

Děkuji Věra Fina, zakladatelka Jelimán zs

Svědomí je odpověď

Svědectví je odpověď…

S úctou a pokorou jsem přijal zprávu, že mě Pardubický kraj vybral a odsouhlasil jako osobnost pro „Cenu Za zásluhy o Pardubický kraj“. Je to čest a potvrzení, že mé činy mají smysl.

Krátce nato mi však bylo sděleno, že mé ocenění se „pozastavuje“. Důvodem mají být mé aktivity, které jsou vnímány jako jednání proti zájmům Pardubického kraje a jeho dobrému jménu.

Je možné, že někdo takto vnímá pomoc mladé generaci?

Poslední půlrok stojím jako pevná opora za studenty gymnázia v Žamberku. Byla jsem jim oporou ve chvílích, kdy jsem měla nejistotu, když jsem se obrátila na kraj, i když jsem hledala odpověď na otázku „co dál“…

Stála jsem a stojím při nich i při jejich rodičích.

Mám chápat ten vzkaz - být ticho výměnou za cenu?

Být ticho v situaci, kdy se na mě lidé obracejí s důvěrou?

Být ticho v situaci, kdy 120 studentů podepsalo petici a snaží se hájit svůj názor?

Být ticho, když hledáte oporu?

To bych přestaala být sebou.

Za okolnosti považuji za čestné tyto ocenění nepřijmout a zůstat věrná svému svědomí.

Mám snad přijmout ocenění za cenu svého mlčení?

Mám dětem ukazovat, že zásady se dají takto lacině vyměnit?

Politické spory pominou, ale to, co zůstane, je příkladem, který dáváme nastupující generaci.

Nezištná pomoc lidem v těžké situaci, ať už jde o onkologické pacienty nebo studenty je mým celoživotním posláním. A v něm budu s čistým srdcem pokračovat dál. Bez ohledu na ocenění.

Jako nositelka státního vyznamenání vím, že ostatní skutečný odkaz člověka je v tom, může být oporou v nelehké životní situaci. Tak jak o tom mluví mé motto :

„Podání pomocné ruky zkusme dělat lepší svět…“ ❤️

Nezištně pomáhám lidem v nouzi, ať jsou to onkologičtí pacienti nebo studenti gymnázia v Žamberku.

A v tom budu s čistým srdcem a svědomím pokračovat dál. Bez podmínek a bez kompromisů.

Děkuji všem, kteří mají slova sdílejí.

Více ZDE

S vděčností sdílím

S vděčností sdílím slova Hanky Doležalové 

“Jsem nesmírně vděčná za všechny úžasné lidičky, které kolem sebe mám . A zrovna jsme s mamkou měli tu čest zúčastnit se natáčení medailonku o jedné překrásné bytosti s obrovským srdíčkem . Jde o Věru Finu, která si prošla onkologickým onemocněním, kdy bojovala o svůj život a dnes je neskutečná opora a podpora pro onkologické pacienty a nejen pro ně ❤️. Založila spolek Jelimán, píše knihy , vydává kalendáře a je autorkou laviček naděje, kterých je již po republice dost. A toto jen trocha z toho množství co pro druhé dělá 🙏. Byla oceněna i panem prezidentem Petrem Pavlem za zásluhy a její motto zní , KAŽDÝ DEN JE DAR. Nominována byla na cenu Východočeského kraje a to další skvělou ženou a to Evičkou, Eva Urbanová, která má firmičku ČESKÉ BEDÝNKY, kdy zboží a též bedýnky jsou produkty vyráběny ručně a české . I Evička má za sebou pěknou řádku zásluh🍀. A my s maminou jsme byly včera součástí , mamka jako pacient a já jako pečující doprovod🍀❤️. Nemůžu slovy vyjádřit , jak jsem za nás obě neuvěřitelně šťastná , děkuji . A všem přeji spoustu zdraví , radosti a lásky . Zpomalte a používejte teď a tady s těmi co máte rádi 🙏🙏🙏. A děkuji všem lidem s otevřeným srdíčkem❤️🍀.”

Proto mé přání TEĎ a TADY

V doručených zprávách jsem našla e-mail s naléhavou prosbou o pomoc. Psala mi maminka dospělého syna Ondry, který prochází onkologickou léčbou. Sama potřebuje oporu. Vyslechnutí. Milé slovo. Naději. Hodně naděje 🙏 Ani na vteřinu jsem neváhala a odepsala. Během chvíle mi zazvonil telefon.

Povídaly jsme si. Dvě neznámé ženy sdílející své životní příběhy. Nelehké, ale s jediným cílem alespoň na chvíli odlehčit břímě, potěšit a dát naději. ❤️

Sdílejme, pomozme Honzovi ❤️

4. únor - Světový den boje proti rakovině

Sbírka ZDE

4. únor

4. únor – Světový den boje proti rakovině

(Světový den boje proti rakovině)

Možná někoho napadne, k čemu jsou světové nebo mezinárodní dny.

Jsou připomínkou.

Uvědoměním, jak moc jsme bohatí…

Ne každý má to obrovskému štěstí.

Být zdravý. 🙏❤️

Dnešní den je  připomenutí a uvědomění.

Je světovým dnem boje proti rakovině.

Ano, i já jsem před lety bojovala o život s onkologickou nemocí.

A v těch dnech jsem upřímně často ani nevěděla, jaký je den nebo kolikátého je.

Bylo to stejné, jako když se člověk topí.

Snaží se ze všech sil zachránit.

Šlape vodu, dělá tempa… a když zajede pod hladinu, dělá vše pro to, aby se znovu vynořil.

Nezajímá ho teplota vody ani počasí.

Děkuje všemu a všem. Za vše.

Za sebemenší posun. Za naději.

A když ho ohromná vlna vyhodí na břeh, pak tiše, uvnitř svého já, šeptá slova díků.

Obrovské, upřímné poděkování, při kterém po tváři sjede ta největší a nejopravdivější slza vděčnosti a štěstí.

Proto jsem po několika dalších letech našla sílu a založila organizaci Jelimán na podporu onkologických pacientů.

Dnešní den není o velkých gestech. Je o malých skutcích, které mohou být pro druhé tím největší. ❤️

Včera jsem dlouho telefonovala s maminkou dospělého syna, který prochází onkologickou léčbou. Našla si ke mně cestu. Potřebovala obyčejné, hřejivé lidské slovo - naději.

Přála bych si umět kouzlit…Všem nemocným bych vykouzlila zdraví. Nejsem však kouzelnice. Přesto se snažím pomáhat.

NADĚJÍ.

Tou největší silou světa, která musí být vyřčena za každých okolností. Dnešní den je také připomínkou prevence onkologických onemocnění.

Najděte si tu cestu.

Najděte si ten čas… prosím.  

Protože o tomhle je ŽIVOT. ❤️

O tomhle je dnešní den. ❤️

O tomhle je Den boje proti rakovině. 🙏

Prevence je základ úspěchu

Sedím v čekárně a čekám na mamologické vyšetření. Vedle mě sedí postarší dáma, která podřimuje. Vnímám, jak ji bručí mobil v kabelce.

Citlivě ji na to upozorním.

Paní se probudila, usmála, vyřešila hovor. Má ještě takový ten tlačítkový, co jsem měla kdysi dávno.

Poděkuje mi a dává se se mnou do řeči.

Vypraví mi, že na tyhle kontroly chodí pravidelně, protože její nejlepší kamarádka nechodila a strašný průšvih.

Souhlasím s ní, že prevence je základ úspěchu.

Poslouchám paní, která dál vypráví:

“To máte pravdu, ale dnešní svět je plný techniky a informací. Ale třeba já to neumím. Děti nemáme a nás to ani nemá kdo se naučit. Třeba se často mluví o samovyšetření prsu a kde člověk v mém věku to vůbec má zjistit? Mnoho žen se i stydí zeptat…”

Dívám se na její tlačítkový mobil, který svírá v dlaních a v ten moment mi to dochází.

Ještě ten den volám grafikovi, sepisuji základní informace, volám do tiskárny.

Za pár dnů vyjíždí z tiskařské linky plakáty.

Rozvážím a rozesílám je s dovolením lékařů po mamografických čekárnách.

Jsou moc rádi ❤️

Ano, osvěta je důležitá v každém věku, pro všechny. Když si v novém roce přejeme zdraví, máme ho hodně i ve svých rukou.

Jsem vděčná za tuto náhodnou setkání, která může mnoho pomoci. Kdyby jeden jediný život pomohly zachránit.

PF

Když najdete ve schránce přání k Vánocům a do nového roku od pana prezidenta, dojdou vám slova.

Napadá mě jedno jediné - DĚKUJI.

Další bumerang života si ke mně našel cestu.

Tuhle radost sdílím dál, protože každá sdílená radost se násobí. ❤️

Věra Fina , zakladatelka Jelimán, z.s. 

Nutriční terapie

Taková pomoc není na první pohled vidět, ale je nesmírně důležitá.🙏

28.říjen

Drazí přátelé,

dovolte mi, abych vám všem poskytla své upřímné poděkování za všechna přání, gratulace a zprávy k udělenému ocenění 🥇 prezidentem ČR Petrem Pavlem.

Ať zde nebo v messengeru nebo jakkoliv jinak. Snažila jsem se na všechny reagovat. vaše slovo má pro mě význam a každé moc si jej vážím. Neodpovídala jsem minuty, ani hodiny, ale dny.

Ta řada gratulantů byla kilometrová ❤️ a já moc DĚKUJI 🙏

Pokud jsem někoho z nekonečných řady gratulantů opomenula, omlouvám se a mé poděkování posílám touto cestou. ❤️

Závěrem vkládám pár fotografií, které jsem obdržela z Kanceláře prezidenta republiky.🇨🇿

Věra Fina, zakladatelka Jelimán,z.s.

zdroj: Kancelář prezidenta republiky a výhradu autorského práva foto:

Zuzka Bönisch

Tomáš Fongus

Poděkování

Vyznamenání prezidentem ČR

Výstava fotografií

Optikou zachycují krásu tohoto světa. 

Vera Fina, zakladatelka Jeliman, z.s.

Naléhavá výzva

Jsou zprávy, které vám vezmou dech. Vůbec nepřemýšlíte ani vteřinu, že byste na takovou zprávu nereagoval.

Před chvílí jsem právě takovou zprávu obdržela:

“Dobrý den, omlouvám se, pokud obtěžuji, ale velký, že máte dosah. Nemohla byste prosím sdílet jednu sbírku

ZDE

https://donio.cz/pomozte-sarlote-v-boji-s-nadorem-mozku

Jedna se o spolužačku mojí dcery, maminku dvou malých dětí. Samozřejmě pokud ne, pochopím to, ale zkoušíme to všude možně.“

Prosím o pomoc Šarlotce.

Prosím o sdílení. 🙏🙏🙏

Ze srdce ♥️ DĚKUJI

Věra Fina, zakladatelka Jelimán, zs

Lavička naděje Svitavy

Sociální sítě v těchto časech žijí volební kampaně. Zleva zpráva diskuze gradují.

Samozřejmě, volby jsou téma číslo jedna. ☝️

Pro ty, kdo jsou nemocní - vážně nemocní, je téma číslo jedna zdraví. 🙏

Motivační projekt pro onkologické pacienty “Lavička naděje”, jehož jsem autorkou, je dlouhodobý projekt, který pomáhá pacientům na mnoha místech před mnoha onkologickými klinikami této země. Jeho realizace není vůbec jednoduchá ao to více mě těší, když mi osud do cesty přivádí ty, kteří mi pomáhají jej zrealizovat. 🙏

Zatím mohu prozradit jen tolik, že další Lavička naděje, o které se bude moct opřít každý, kdo naději hledá, právě vzniká. ❤️

Přeji pevné zdraví a naději všem

Věra Fina, zakladatelka Jelimán, z.s.

Chemoterapie mi zachránila život a může pomoci i vám

Před chvílí jsem viděla na sociálních sítích tvrzení, že chemoterapie je „podvod“ a že lékaři na ní „vydělávají“.

Při vědomí, že tento příspěvek čte v tuto chvíli onkologický pacient jsem okamžitě začala psát tyto řádky.

Jako onkologická pacientka v remisi, která prošla chemoterapií, 33 dávkami radioterapie a náročnou operací (amputací), mohu potvrdit jedno: bez těchto léčebných metod, bez systémové léčby bych dnes nežila.

Ano, farmaceutický průmysl komplexně vzato, lze vnímat jako byznys, ale léčba rakoviny není o penězích – je to o přežití a naději. Chemoterapie a radioterapie jsou výsledkem dlouholetého výzkumu a klinických testů, které pomáhají milionům lidí po celém světě.

Proto prosím všechny, kteří bojují s rakovinou, aby věřili vědě a lékařům, kteří jim pomáhají.

Neuvěřte neověřeným tvrzením šířeným na internetu, která mohou vést k odmítnutí léčby a ztrátě šance na život.

Sdílejme pravdu a podporujme se navzájem. Každý den je dar a léčba může znamenat nový začátek.

V opačném případě může člověk zaplatit cenu nejvyšší.

Poděkování

Poslední kalendář “každý den je dar” 2025 jsem měla schovaný pro dnešní den. Pro pana doktora Víta Ulrycha. Když mi řekl, že takovou parádu musím pověsit někam na chodbu, aby ji viděli i ostatní pacienti, uvědomila jsem si, jak důležité je mít skvělého lékaře. A jim pan doktor Vít Ulrych bezesporu je.

Všem děkuji za komentáře, pěsti, palce, přání a slova. Moc to pro mě znamená. ❤️

Citace z fb MUDr. Vít Ulrych:

„Věra Fina, spisovatelka a velká bojovnice proti rakovině. Děkujeme za krásný kalendář, který přináší naději všem onkologickým pacientům nejen našeho onkologického centra. “

#kazdydenjedar

Lavička naděje Havlíčkův Brod

Lavička naděje v Nemocnici v Havlíčkově Brodě ode dneška slouží nejen onkologickým pacientům. Děkuji za skvělou spolupráci s vedením nemocnice.

Děkuji panu primáři Vítu Kaňkovskému.

Děkuji panu řediteli Davidu Rezničenkovi.

Děkuji uměleckému řezbáři Radku Zdražilovi.

Vždycky se cca po hodině od slavnostního odhalení Lavičky naděje vrátím na místo zpět. Pocit, když vidím, jak na lavičce sedí lidé, dotýkají se vyřezaných holubic, symbolu naděje, povídají si o lavičce, to je pocit, který dává křídla. Vždyť naděje dává křídla.

Pohladila jsem holubici a vyslovila DĚKUJI ❤️

Díky, že můžu. 🙏

Díky, že můžu předávat naději.