Mít empatii, pochopení ...být člověkem

Mít empatii, pochopení … být člověkem …

Většina z vás sledovala a sleduje můj boj s „králem Jelimánem…“ Trvá celou věčnost. To je to správné slovo – věčnost … Jako by lidé, kteří prožívají a prožívali závažné onemocnění, měli snad jiný čas? Ten máme všichni stejný. Ovšem každý s ním jinak nakládá…

Napsala jsem o mém nelehkém boji nejednu knihu. V té poslední, která je nazývána knihou až na dřeň, se nevyhýbám ani  detailům. Život je příliš krátký na to, abychom detaily retušovali… Bez nich totiž ztrácí na autentičnosti.

 Včera večer mi napsala zprávu paní Jana. Znám její příběh. Zmiňuji se o ní i v mé poslední knize. A právě o to více mi její slova dnes do rána nedaly téměř žádný spánek.

Jménem paní Jany dovolte mi sdělit pár slov. Jsou závažná a alarmující.

Onkologické onemocnění se paní Janě vrátilo. Léčba, kterou prvně postoupila, je již v recidivě nemoci nefunkční. Stejné léky,  chemoterapie nefungují. Nabízí se možnost tedy jiné léčby, biologické léčby atp. Jenže …

Přichází na řadu otázka hrazení této léčby, která je velmi drahá. Výzkum jde díky Bohu dopředu a přicházejí nové léky a postupy. Vzhledem k tomu, že výzkum stojí nemalou sumu peněz, jsou léky drahé. A právě tyto nové léky, které mají vyšší efektivitu léčby, mají méně vedlejších nežádoucích účinků, atd. prostě jednoduše, jsou těmi lepšími léky, které pomáhají, se mnohdy ani nedostanou ke zmiňovaným pacientům.

Pak často vidíme diskuze v médiích, čteme o další sbírce na zoufalou mámu…vnímáme bezmoc a beznaděj.

Problém jménem „horký brambor“ se v začarovaném kruhu začne pěkně svižně házet ze strany na stranu. Přitom nabízí se řešení, např. připojištení pacienta. Člověk v takové situaci by skutečně rád …

Sama za sebe vím, jak pak člověk hledá všechny možné alternativy, způsoby a každá minuta má pro takového člověka rozměr roku.

 O to více mě dochází  a zároveň uniká řešení mého problému, který se týká právě tématu, o kterém píši skoro dva roky. Problém LPS v ČR, která by měla lidem po takto závažných onemocnění vycházet především vstříc a to tak důležitým klidem. Neboť recidiva číhá …

Neboť stres, neklid, únava a nepohoda, předčasné opět hození do víru pracovních povinností, při snížené imunitě člověka, která po chemoterapiích a radioterapie se dostavuje, je právě pro možnou recidivu onemocnění tak vstřícná …

 Čtu slova paní Jany, přemýšlím, jak pomoci této ženě a dalším, kteří prožívají recidivu onemocnění.  A přitom stačí tak málo …