Děkuji za sdílení

Vážení virtuální přátelé,

dovolte mi z celého srdce poděkovat za vaše pochopení, otevřená srdce, za vaše komentáře, lajky, sdílení, mého minulého příspěvku. Čísla hovoří za vše. Vím, život není o nich, ale pro ty, co holdují tabulkám ... tak přeci jen ... 

Za 24 hodin shlédlo můj příběh 127815 lidí a sdílení bylo překročeno číslem 1900 (jen do této chvíle).
Jak jsem psala, je něco špatně a něco se musí změnit. Vyhláška, zákon, přístup, pochopení, systém. Celý článek byl o tom, že by stomici měli mít možnost parkovat na vyhrazených parkovištích pro tělesně postižené, neboť jimi jsou. Konec konců i ilustrační obrázek to vystihuje. Článek nebyl o tom, že bych si stěžovala na stomii. Díky ní dnes žiji. Nebo na stomické pomůcky. Psala jsem, že vlivem veder selhává kde co. Dokonce mi odpadla v okně i síťka na mouchy v tom vedru. Normálka. Za nenormálku však pokládám, když stomik, člověk s vývodem bokem, který je tělesně postižený, nemá možnost využít parkoviště pro tělesně postižené. Hovořím za sebe a ze své zkušenosti. 
Když jsem psala řádky minulého příspěvku, neměla jsem tušení, jak velkou turbulenci má slova dokáží. To dokazuje, že stále umíme být lidmi, kteří mají empatii a pochopení. Moc bych si přála, aby toto měli i ti, kdo určují chod věcí a tak ovlivňují naše životy a osudy. A dokonce v to věřím.
 Jelimán, z.s.

Věřím na lepší dny.