Via Bona 2021
18. srpen, 2021 o 19:13
Dnes jsem se rozhodla nezapínat počítač.
Cítila jsem, že si musím alespoň trochu odpočinout. V posledních dnech toho bylo hodně.
Šly jsme s dcerkou a s naším štěnětem do lesa. Trhaly jsme ostružiny.
Občas mi cinkla v mobilu, v kapse, zpráva. Vždycky jsem se koukla, kdo mi píše a dcerka se mračila, že jsem si dala dnes přeci ten klid. Jenže, když vám píše člověk, který má manžela po onkologické operaci na JIP nebo pacient, který píše, že dnes je mu konečně dobře, nelze neodpovědět. To je linka značky "naděje", skrze kterou se snažím podávat pomocnou ruku i v lese na ostružinách.
Když jsme se vrátily domů, společně jsme pekly koláč a já dcerce vysvětlovala, proč jsem v lese na některé zprávy chtěla a vlastně i musela odpovědět. Dcerka se na mě podívala a řekla:
"Mami, měla by ses podívat i do emailů, co když tam na tebe taky čeká něco velmi důležitého. Běž, já ten koláč budu hlídat."
Můj Anděl bez křídel, mě poslal vstříc krásné zprávě.
Když jsem prohlížela emaily, objevila jsem zprávu, že jsem mezi třemi finalisty Ceny Via Bona 2021, za Příběh naděje.
Za pomoc druhým, v kategorii "umění žít spolu."
Fakt mám radost. A sdílená radost se vždycky násobí.
Dávat naději druhým, má prostě smysl.
Přeji všem náruč plnou radostí.
Jo a koláč z ostružin se povedl.
Věra Fina, zakladatelka Jelimán, z.s.
Košík
Košík je prázdný.